Noc
Noc. Procházejí světem a užívají si po svém tajemnosti noci. Zachumlány do kožichů očekávají to nejčernější setmění. Patří jim ten nekonečný temný chlad, který každou noc sestupuje až docela dolů na zem, na cesty, do trávy. Samy se stávají tou hvězdnou tmou. Mizí na pěšině, klikatící se zahradou a stejně samozřejmě by se mohly proplétat někde mezi hvězdami. Nebe je teď všude kolem.
Pod svými kožíšky ale důkladně skrývají kousky slunečního tepla. Tak jako Země žhne lávou hluboko pod jejich tlapkami.
Pod svými kožíšky ale důkladně skrývají kousky slunečního tepla. Tak jako Země žhne lávou hluboko pod jejich tlapkami.